Praxe zateplování paneláků v Čechách
Snad ještě nikdy nebylo téma zateplování tak aktuální, jako v současnosti. Ze všech stran k nám směřují informace o nejvhodnějších systémech, době návratnosti, energetických štítcích a podobně. Pro laika je však často těžké se správně orientovat, ještě větší problémy potom přináší situace, kdy by se měl na základě různorodých informací rozhodnout. O rozhovor na aktuální téma zateplování jsme požádali Ing. Jiřího Šálu, experta Cechu pro zateplování budov.
Jak vnímají investoři – bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) – kvalitu zateplovacích produktů?
Investoři začínají kvalitu dobře rozlišovat, např. kvalitativní třída A je bohatě užívána při zadávání výběrových řízení, odborné publikace a školení veřejnosti zvyšují kvalitu technických dozorů stavebníků a investorů. Zpracování dokumentů vyžadovaných v programech státních podpor zajišťuje přímou informovanost investorů o reálných možnostech úspor a jejich ekonomických přínosech v případě konkrétní stavby.
Máte nějaké údaje, kolik panelových domů je kompletně zateplených v souladu s normou?
Odhadují střízlivě mezi 25 až 30%. Jedná se však o zateplení v souladu s normami platnými v době realizace. Nejstarší realizace, které normám vyhověly nejsou v souladu se současnými požadavky. A samozřejmě existuje určitá část realizací, které byly poddimenzovány již v době svého vzniku. Většina realizací po roce 2002 však vyhovuje současným požadavkům.
Týkají se nové evropské regule a povinné energetické štítkování nějakým způsobem BD nebo SVJ, pokud se rozhodnou pro zateplování?
Ano, pokud se mění více než 25% plochy obálky budovy, nebo se mění technické zařízení, které připravuje více než 25% energie v budově, ale jen v tom případě, že budova má celkovou podlahovou plochu větší než 1000 m2. Výhledově bude podmínka celkové podlahové plochy 1000 m2 mířit k nule, takže povinnost štítkování se dotkne všech větších změn. Nejedná se však jen o jakési samoúčelné štítkování, ale o povinnost zajistit požadovanou úroveň nízké energetické náročnosti, a tu doložit průkazem energetické náročnosti budovy („štítkem“ ENB).
Jakých nejčastějších chyb se realizační firmy dopouštějí?
Často podceňují přípravu, což se projevuje nedostatečnou či chybějící projektovou dokumentací, včetně kontrolního a zkušebního plánu nebo nerespektují zákonné povinnosti provádět ucelený zateplovací systém od jednoho výrobce, což v praxi znamená, že systémy jsou „skládány“! U jednotlivých složek od různých výrobců, aniž by jejich sestava měla společné prohlášení o shodě, společnou certifikaci a zkušební protokoly, prokazující jejich bezchybné působení a garanci životnosti při dodržení společného technologického předpisu. Dále se jedná o drobnější prohřešky proti pravidlům podle příslušných předpisů. Zájemci mohou přesné a ucelené informace nelézt v příručce Sborník technických pravidel TP CZB 2007 pro vnější tepelně izolační kontaktní systémy (ETICS) nebo na www.czb.cz.
Co by si měla bytová družstva nebo SVJ v průběhu zateplování nejvíce ohlídat?
Přejímku a vytýkací řízení projektové dokumentace, která bude součástí smlouvy na zhotovení zateplení. Výběr zhotovitele s výchozím kritériem kvality, ze stejně kvalitních zhotovitelů pak lze vybrat podle ceny na jednoznačně předepsaný rozsah prací. Zajištění profesionálního a nezávislého technického dozoru se znalostí technologie ETICS na průběh celé akce. Jakou životnost lze od zateplovacího systému očekávat Při kvalitním provedení uceleného zateplovacího sytému je nejnižší hranice životnosti 25 let, při pravidelné údržbě po cca 15 letech lze očekávat životnost násobně vyšší.
Objevují se stále ještě případy, kdy BD a SVJ řeší pouze zateplení části nebo celé fasády bez návaznosti na další regeneraci (výměna oken)?
Ano, ale spíše výjimečně. V případě nedostatku financí se často provádí komplexní řešení jen určité části fasády. Bohužel je ale častější zanedbávání řešení potřebné výměny vzduchu př i výměně oken, kdy nová okna jsou výrazně těsnější. Zejména při souběžném užívání plynových spotřebičů nejde jen o zdravé bydlení, ale doslova o život. Zde významně chybí poučené chování stavebních úřadů, které by měly řešení nutné výměny vzduchu v bytech vždy vyžadovat (a tak zajišťovat veřejný zájem na zdravém a bezpečném bydlení).